Kamelot s šátkem proti slzáku (Praha, Vodičkova ulice, 20. srpna 1969)
Vloženo: 27. 3. 2021 0:07
Počet zhlédnutí: 26
Laboratoř Stb
18. srpna jsem to už nevydržel a z Mnichova, kde jsem byl na poslední možné brigádě za 3,20 marek na hodinu, jsem pospíchal na očekávané protesty proti okupaci okolo 21. srpna, což bylo na 1. výročí. Všude kolem Václaváku se protestovalo už od 18. a policajti proti lidem používali taky slzný plyn. A tenhle populární kamelot si obličej obalil mokrým kapesníkem, já pak film dofotil a uložil do "chlebníčku" Adidas, který jsem měl přes rameno. Druhý den na Václaváku bylo snad 200 tisíc lidí a začala řežba u pomníku sv. Václava a když se z Mezibranské a Vinohradské rozjely obrněnce, tak jsme se schovali do vchodu jednoho domu u Domu módy. Tam nás, jen dva mladé kluky, zatkl esenbák a klidně nás vedl do antonu, když k němu přiběhl šílený "kožený čert" (esenbák jezdící na motorce) a vstříkl nám do obličeje slzák., zkroutil ruce a dovlekl do onoho antonu. Pak už to bylo jako z hororu. Neustálé bití a kopání na policii v Krakovské, běhání do pater a k "výslechu" tzv. uličkami a po půlnoci odjezd zmasakrovaných do věznice. A právě tam mi při výsleších estébáci ukazovali fotky z mého filmu, pro konfrontaci. Ten film jsem po létech dostal od soudu, až po vymazání trestu. Byl jsem totiž odsouzen za "pasivní" účast na demonstraci. Ten první esenbák, který nás zatýkal nepřišel ani na jedno z pěti stání a brzy odešel znechuceně do civilu...

Hodnocení: 0/5 | Hodnotilo 0 uživatelů

Comments

Add a comment

No comments yet. Be the first to comment!

  •  

Reklama

Fotografické výstavy

Jídlo, tělo, domov. Lhostejnost, úpadek, nebezpečí. Ve fotografických souborech Terezy Jobové nemají motivy jídla, tělesnosti či domova podobu dobře známé stabilní konstanty. Vystupují spíše jako něco nestálého, nejistého, neustále se proměňujícího a vzdorujícího. Jídlo ztrácí svou chutnou auru a stává se chladným odosobněným objektem, tělo je platformou nekontrolovatelného rozkladu a domov vidíme jako odcizený prostor, kde nic nefunguje tak, jak má.
Tereza Jobová (*1997) absolvovala bakalářské studium v Ateliéru Fotografie Lukáše Jasanského na FUD UJEP v Ústí nad Labem a nyní pokračuje v magisterském studiu tamtéž. Doposud se účastnila mnoha skupinových výstav v ČR.

 

22. 2. 2023 - 8. 4. 2023 | Galerie Fotografic

 

K. O. Hrubý (1916–1998) byl významným českým fotografem, pedagogem, kurátorem a recenzentem výstav, autorem fotografických publikací a literatury o fotografii, organizátorem přednášek, dílen a výstav. Od padesátých let až do důchodového věku soustavně a silně ovlivňoval dění v československé fotografii a obecně její směřování.
Koncepce výstavy vychází z hlavních tematických oblastí a názorových okruhů fotografického díla K. O. Hrubého. Soustřeďuje se jak na jeho počátky, kdy navazoval na tradice české meziválečné avantgardní fotografie, dále pak na fotografie vytvořené v duchu socialistického realismu, snímky s folklórní tematikou a fotografie poetizující každodenní události. V šedesátých letech se Hrubý začal věnovat inscenované fotografii, na kterou organicky navazují jeho mladší koláže a v neposlední řadě malby, jimž se věnoval od osmdesátých let, kdy už nefotografoval. Stálým objektem jeho zájmu byla krajina, a to jak ta idylická, tak člověkem zdevastovaná.

 

7. 3. 2023 - 21. 5. 2023 | Dům fotografie

 

Soubor portrétů obyvatel města Přerov.

 

31. 10. 2022 - 28. 5. 2023 | Maxigalerie Centra FotoŠkoda

 

Fotografie vítězů posledního ročníku Czech Press Photo ve třech sálech Historické budovy Národního muzea.

 

1. 2. 2023 - 31. 7. 2023 | Historická budova Národního muzea

 

Reklama


JAN ŠIBÍK 1989

  • Demonstrace v Československu 1988/89
  • Pád Berlínské zdi
  • Revoluce v Československu
  • Revoluce v Rumunsku

V roce 1989 se změnil svět, změnilo se tehdejší Československo a změnily se také životy mnohých z nás. Do osudových okamžiků dějin nás po třiceti letech zavede Jan Šibík v knize svých fotografií...

Další informace + objednávka:
www.eshop-knihasibik.cz
(knihu není možné zakoupit v běžné distribuci).

Fotogalerie mojePraha.cz

Praha díky svému kouzlu, neopakovatelné atmosféře či svým vlastním "životem" a událostmi, které se v ní odehrávají, přitahuje pozornost mnoha fotografů. Existuje tak velké množství vynikajících snímků, které v rámci internetu prezentují pouze na svých osobních webových stránkách nebo sociálních sítích. To bylo podnětem k vytvoření této "pražské" galerie, jako společného prostoru pro fotografie z hlavního města od předních českých fotografů. Seznam autorů budeme postupně rozšiřovat a jejich portfolia průběžně aktualizovat. Věříme tedy, že se všichni návštěvníci - milovníci kvalitní fotografie, mají na co těšit.

Představujeme

Jaroslav Kučera (1946) pochází z obce Ředhošť na Litoměřicku. Studoval na Fakultě stavební ČVUT v Praze a po absolutoriu započal dráhu fotografa na volné noze. V období normalizace pracoval externě pro některé časopisy a státní podniky. Volný čas věnoval černobílému sociálnímu dokumentu. Je zakládajícím členem fotografické skupiny Signum (1990), která v devadesátých letech realizovala 30 zahraničních výstav. V roce 1995 získal první Grant primátora Hlavního města Prahy a o rok později byl přijat mezi členy agentury Bilderberg Hamburg. Následuje hlavní cena Czech Press Photo 2000 za fotografii "Kameny a násilím proti globalizaci" a v dalších letech více než deset cen v této soutěži. Velkého úspěchu se dočkal v Kodani, kde obdržel 1. cenu na Euro Press Photo Awards 2000. Asociace profesionálních fotografů České republiky mu udělila titul "Osobnost roku 2016“. Je aktivní také v publikační a kurátorské činnosti. Dosud měl na 60 autorských výstav v Evropě a ve Spojených státech, bylo vydáno 6 autobiografií.

Podrobné info | Fotografie

Autoři

Random image